Začátkem května jsem se zúčastnila European Conference on Academic Integrity and Plagiarism (ECAIP). Po dlouhé covidové době jsem se tak konečně zúčastnila konference fyzicky se vším všudy – od výletu na nové místo, přestávek na kávu, až po živé lidi. Konference s podtitulem „Ethics and integrity in the changing world“ se odehrávala v portugalském Portu.

Měla jsem to štěstí, že jsem na místo dorazila právě v čase Queima das Fitas, kdy studenti zdejší univerzity oslavují konec akademické roku. Jsou to mnohem živější oslavy, než bývají naše české promoce. Mladí, staří, velcí, malí – všichni se do oslav zapojují. Po celý týden jsem tak po ulicích potkávala veselé, často zpívající studenty v hábitech. Připadala jsem si jak v Bradavicích, jen s omezenou dopravní obslužností a bez možnosti kouzlit (a že by se mi v neděli nějaké kouzlo na sehnání taxíka po dvou hodinách čekání hodilo).

Vraťme se ale nazpět k hlavnímu účelu cesty. Konference se odehrávala v budovách fakulty medicíny portugalské univerzity (FMUP). Každý den začínal přednáškou některé z hvězd světa výzkumu vědecké integrity a etiky. Zbytek dne byl proložen celou řadou workshopů, menších prezentací apod. Protože popis všech přednášek by vydal na knihu, popíšu jich zde jen pár.

The Dark Side of Science – přednáška Elisabeth Bik

Začnu pomyslný zlatým hřebem konference, a to sice přednáškou od Elisabeth Bik. Elisabeth je nezávislý vědecký konzultant, který se dlouhodobě věnuje odhalováním výzkumných podvodů. Elisabet se ve své přednášce „The Dark Side of Science: Misconduct in Biomedical Research“ nejprve začala myšlenkou, že věda je jako cihlová zeď, kterou vědci staví. Každá publikace tvoří jednu cihlu. Jak se zvyšuje naše poznání, tak se zvyšuje i zeď, kterou vědci staví z jednotlivých cihel. Co se ale stane, když vědec položí jednu cihlu křivě? Věda je založená na důvěře, a proto není imunní vůči podvodům. Na scénu tak vstupují vědecké podvody (tzv. research miscunduct) a také Questinable research practices (QRP). Research miscunduct obvykle rozdělujeme na tři kategorie, které se skrývají pod akronymem FFP – Falsification, Fabrication, Plagiarism.

Elisabeth také uvedla tři důvody, které podle ní vedou ke spáchání vědeckého podvodu. Prvním je tlak na publikování, kdy odkazovala na problematiku publikací jakožto indikátoru produktivity. Druhým důvodem je chuť po úspěchu (taste of success), který doprovází úspěšné vědce (jak jednou publikuješ v Nature nebo Science už se nespokojíš jen tak s nějakým výsledkem svého výzkumu). Posledním důvod spáchání vědeckého podvodu vidí Elisabeth v tzv. power play, která nastává především u mladších vědců, kteří jsou tlačeni do publikování výsledků, které nejsou v souladu s akademickou integritou.

Elisabet ve své prezentaci odkázala na svůj článek z roku 2016 s názvem The Prevalence of Inappropriate Image Duplication in Biomedical Research Publication, kde spolu s Arturo Casadevall a Ferric C. Fang publikuje výsledky systematického skenování obrázků z více než 20 tisíc článků. Elisabeth a kol. zjistili, že okolo 4 % těchto článků obsahuje tzn. nevhodně duplikovaných obrázků (inappropriately duplicated images). Jinými slovy Elisabeth objevila, že recenzním řízení procházejí články, které obsahují problematické obrázky (Elisabeth uvádí, že cca 2 % publikací naznačují záměrnou manipulaci s obrázky).

Pokud Elisabeth neznáte tak doporučuji ji sledovat na Twitteru @MicrobiomDigest (kde má přes 124 tis. sledujících) nebo na jejím blogu Science Integrity Digest.

Komplexita výzkumu a výzkumná integrita – přednáška Daniele Fanelli

První „keynote speach“ byla přednáška Daniele Fanelli z londýnské School of Economics and Political Science. Jeho přednáška se zabývala výzkumem komplexity výzkumu a výzkumnou integritou. Daniele navrhuje ve svém výzkumu model, který kvantifikuje znalosti, resp. komplexitu výzkumu. Pokud si chcete trochu zamotat svou hlavu, tak si prostudujte Danielův vzorec (viz obrázek č. 1). Více o tomto modelu se můžete dočíst v některém z jeho článků – např. A theory and methodology to quantify knowledge.

Výzkumná integrita a výzva pro redakce časopisů a vydavatele – přednáška od Any Marušić

Velmi zajímavou prezentaci přednesla také Ana Marušić z Univerzity ve Splitu. Ve své prezentaci se zabývala otázkami akademické etiky a integrity z pohledu editorů a redakcí časopisů. Jak Ana zmiňovala, Covid-19 přinesl změny a výzvy i do prostředí akademického publikování – došlo ke změnám redakčních politik, rozšíření praxe otevřeného výzkumu (od sdílení dat až po publikování v otevřeném přístupu), zrychlení recenzního řízení i samotné procesu vydání (např. s využitím preprintových serverů).

Změny recenzního řízení však nejsou v akademickém světě nic nového. Ana se ve své prezentaci odkazovala na článek Tennant et al. 2017, kde je popsán historický vývoj recenzního řízení. Věděli jste, že třeba v časopisu Nature je recenzní řízení, tak jak ho známe dnes používané až od roku 1967 (resp. 1973, kdy bylo uvedeno do procesu)? Velmi hezké a interaktivní zpracování historie vývoje recenzního řízení si můžete prohlédnou zde.

V neposlední řade Ana odkázala na novou platformu o výzkumné integrity a etice, kterou se svým týmem vytvořila v rámci projektu Horizon 2020. Jedná se o platformu „The embassy of good science“, která nabízí nejen celou řadu zdrojů, reportů, odkazů atp., ale také wiki komunitu, do které je možné se zapojit.

Workshopy

Každý den konference byl proložen několika workshopy. Zajímavá byla např. prezentace od s názvem „What is the European Network for Academic Integrity and What Ca nit Do for You?“. Jak název napovídá prezentace se zabývala European Network for Academic Integrity (ENAI). Pokud tuto organizaci neznáte, určitě se podívejte na jejich web. ENAI je iniciativa, která podporuje vědeckou integritu, tvoří různé vzdělávací materiály i akce. Zároveň ENAI byla jedním z hlavních pořadatelů této konference.

Další workshop, který se mi líbil byl o projektu Erasmus – Bridging Integrity in Higher Education, Business and Society (BRIDGE). Tento projekt se snaží překlenut pomyslnou propast mezi akademickou a výzkumnou integritou, integritou v podnikání i ve společnosti. Za úkol jsme měli oponovat checklist, který bude sloužit jako podklad pro studenty, PhD studenty a školitele při psaní závěrečných prací. Pokud chcete sledovat, jak si tento erasmácký projekt povede, sledujte je na Twitteru @projectbridge_.

Stal/a jste se obětí akademického miscunduct? Nevíte, jak máte postupovat, jak se bránit a co s nastalou situací udělat? Tak právě pro vás je tu nově vznikající portál projektu Facing Academic Integrity Threats (FAITH). Dita Henek Dlabolova, Tomáš Foltýnek a Rita Santos na jednom z workshopů představili tento portál, který se bude věnovat obětem vědecký prohřešků. Na portál se můžete podívat zde.

Pár tipů na závěr

Celou konferenci se prolínalo nejen teplé portugalské slunce a dobré portské, ale především velmi přátelská atmosféra společnosti, které se kolem ENAI utvořila. Na závěr byl přijemný zážitek podtržen vystoupením místní univerzitní skupiny, která nám představila tradiční portskou muziku. Bylo mi ctí se na chvilku k této společnosti připojit a nasát tu pravou atmosféru akademické integrity 🙂

Super vychytávky, které jsem objevila na konferenci:

• Plugin/rozšíření do webového prohlížeče od Pubpeer, který označí podezřelé publikace (ty publikace, které jsou na Pubpeer diskutovány).
• Sched software pro správu či pořádání konferencí. Můžete si zde vytvořit plán (kalendář) na míru, podle vybraných přednášek a workshopů a také profil, který je možné sdílet s ostatními účastníky.

Fotogalerie