6. června jsem měla příležitost navštívit kulatý stůl v Městské knihovně, který se věnoval postavení a roli veřejné knihovny v naší metropoli. Diskuze se účastnili rozliční hosté jako například Petr Bílek, šéfredaktor literárních novin, pražská zastupitelka Eliška Kaplický Fuchsová, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, Michal Kryl jako zástupce neziskového sektoru, Tomáš Lapáček z Institutu plánování a rozvoje Prahy, vedoucí oddělení literatury a knihoven na Ministerstvu kultury Blanka Skučková, pražský zastupitel Jan Wolf a samozřejmě ředitel Městské knihovny Praha, Tomáš Řehák.

Diskuze se věnovala pro knihovnickou veřejnost poměrně známým otázkám proměny role knihovny ze „skladiště“ knih v multifunkční komunitní prostor.

Překvapivé pro mne bylo, kolika panelistům byla proti mysli idea knihovny věcí, která je v zahraničí dnes již poměrně rozšířená. Jak Wolf zde zmiňoval šicí stroje v Helsinské městské knihovně. Sama mám ze svých návštěv zahraničních knihoven pocit, že se jedná o dobrý směr, kterým by se knihovny měly ubírat a poskytovat k zapůjčení nástroje, které podporují vzdělání a kreativitu. Je samozřejmě jasné, že knihovny se nemohou stát například standardní půjčovnou sportovního náčiní jako kol nebo lyží. Mohou však sehrát roli průkopníka nových sportů nebo směrů v hudební či výtvarné tvorbě a dát svým uživatelům možnost vyzkoušet věci, o kterých se teprve rozhodují, zda by si je chtěli pořídit. Může se jednat například o hudební nástroj, zvukový syntezátor nebo třeba longboard či 3D tiskárnu. Ve Finsku si v knihovně můžete půjčit předměty, které jsou v domácnosti občas potřeba, ale po většinu roku leží ladem, jako třeba vrtačku nebo vánoční vykrajovátka.

Dalším důležitým tématem, které přišlo na přetřes je spolupráce knihoven s neziskovými organizacemi a využití prostou knihovny například pro individuální doučování dětí ze znevýhodněných rodin, které v mnoha pobočkách Městské knihovny Praha úspěšně probíhá. Knihovna jako nízkoprahový prostor by měla být přístupná všem lidem bez rozdílu a možnost zde kontaktovat sociálně vyloučené lidi, kteří tak mohou získat přístup ke službám, které mohou pomoci zlepšit jejich situaci, je určitě její důležitou funkcí. Zároveň je i důležité navázat spolupráci mezi lidmi z neziskových organizací, kteří mají zkušenost s prací s potenciálně problémovými uživateli a společně pracovat na jejich integraci tak, aby byl výsledek příjemný pro všechny zúčastněné strany.

I když toto setkání nepřineslo žádný jasný konsenzus nebo plán, je určitě důležité, že k takovým akcím dochází a zástupci jednotlivých sektorů spolu komunikují a mají možnost získat přehled, čím se ostatní zabývají a jaké jsou jejich postoje v problematikách, kde se působnost knihovníků, městských zastupitelů nebo zástupců neziskového sektoru protíná.