Konference Architektura a výstavba knihoven
(Marie Konečná)
V pátek 14. června se konala v Obecním domě konference Architektura a výstavby knihoven. Stejné konference jsem se účastnila i před rokem, když ji pořádala Městská knihovna v Praze a která mě, upřímně řečeno, moc nenadchla. Proto jsem byla velmi zvědavá na letošní rok, který sliboval zajímavý program a několik zahraničních hostů. Má očekávání se naštěstí potvrdila a tentokrát konference za účast stála.
V první části konference přednesli své příspěvky zahraniční hosté. Jako první promluvil Nicolas Beudon o nově otevřené knihovně (kulturním centru) ve francouzském městečku Bayeux. Při přípravě stavby nové knihovny se pracovníci hodně orientovali podle „user experience“ (uživatelské zkušenosti), tedy pracovali se subjektivními dojmy uživatelů (nestačí mít jen dobře technicky zvládnuté prostory, vybavení). Snažili se vytvořit „domácí“ atmosféru různými kouty mezi regály, vybavenými pohodlnými sedačkami, osvětlením a dekoracemi, atp. S tímto přístupem je nutné být stále flexibilní, být připraveni na změny, které reflektují změny chování uživatelů.
Druhý příspěvek přednesla Anja Flicker, ředitelka Městské knihovny ve Würzburgu. Přednášející se podělila o své zkušenosti s přestavbou knihovny. Zdůrazňovala důležitost si na začátku zodpovědět otázku „PROČ chceme rekonstruovat/stavět“? Také ze zkušenosti ocenila využití metody „participativního designu“, který do procesu navrhování (zde tedy přestavby knihovny) zapojuje uživatele. Jako příklad uvedla využít osobní zkušenost vozíčkáře ke zhodnocení bezbariérovosti prostoru knihovny. Anja Flicker také doporučila pro inspiraci k přečtení knihu Designové myšlení pro knihovny [kniha v pdf].
Poslední zahraniční host Jakub Pacześniak (Institut knihy, Krakov) prezentoval výsledky státního programu Infrastruktura knihoven, který v Polsku probíhá. Jako příklad velmi zajímavě zrekonstruované knihovny nám představil knihovnu v Rumii, přestavenou z původní vlakové stanice, která v roce 2016 vyhrála cenu „Library Interior Design Awards“ [článek o knihovně].
Henrieta Gábrišová a Lucia Falbová ze Slovenské informatické knihovny na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě se podělily o své zkušenosti z univerzitní knihovny. Jako hlavní trendy v designu knihoven zmiňovaly například nezapomenout kromě veřejného prostoru i na místa určená k relaxaci a osobnímu a profesnímu rozvoji, nezakazovat konzumaci jídla a pití, vytvořit např. „tvořivé dílny“ propojené s technologiemi (např. 3D tiskárna) či „green library“ (ekologický přístup i v prostorách knihovny). Jako zajímavost ze své knihovny zmínily koutek s nafukovacím bazénkem plným umělých míčků, kde rádi relaxují nejen studenti, ale i někteří profesoři univerzity.
Velice zajímavou prezentaci měla Naděžda Andrejčíková z firmy Cosmotron Bohemia s.r.o. Ve svém příspěvku se věnovala různým možnostem zapojení technologií do chodu knihoven, ať už to je běžně známé využití RFID, automatizované boxy na výdej rezervovaných knih 24/7 (jako využívá Alza ve svých AlzaBoxech), Cloudový tisk a mnohé další.
Zkušenost z českého prostředí přednesl Roman Dub, ředitel Městské knihovny v Písku, který má zkušenosti z poměrně čerstvé realizace výstavby nové budovy knihovny. Jako asi nejproblematičtější aspekt zmínil (nijak překvapivě) vztah zadavatel – architekt – dodavatel – stavební dozor – knihovna/uživatel. Důležité je také připravit dobré PR vůči veřejnosti a především počítat s poměrně dlouhým obdobím stresu před/při/po přípravě stavby hlavně pro ředitele a všechny, kdo se podílejí na realizaci.
V posledním příspěvku konference Lenka Dostálová z Moravské zemské knihovny představila základní myšlenky Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven (MCVRK), o kterém se již delší dobu mluví, a seznámila posluchače s novým webem, který vznikl na konci května 2019. MCVRK má za cíl poskytovat poradenství o oblasti výstavby a rekonstrukcí knihoven. Již nyní je možné na stránkách čerpat inspiraci především pro městské knihovny. Potenciál má MCVRK rozhodně zajímavý, ukáže jen čas, zda ho dokáže i naplnit.
Valná hromada SKIP a Knihovna věc veřejná 2019
(Hanka Landová)
Konferenci předcházela Valná hromada SKIP, která se konala na témže místě, jen o den dříve, tj. 13. června. Naše knihovna je dlouholetým institucionálním členem SKIPu, a proto jsme si tuto důležitou akci nenechali ujít. A to zejména i z toho důvodu, že letošní valná hromada byla volební: volil se nový výkonný výbor, dozorčí komise a také předseda SKIP. Tím byl již pro druhé funkční období zvolen Roman Giebisch. Zároveň byli přítomní členové SKIP seznámeni s podklady týkající se činnosti a hospodaření za uplynulý rok a zároveň s návrhy plánu činnosti a rozpočtu na další období. Zařazeny byly i příspěvky týkající se mezinárodních aktivit SKIP.
Valná hromada byla letos ozvláštněna diskusí, která završila celoroční sérii kulatých stolů s názvem Knihovna – věc veřejná. Sice se nedostavili původně avizovaní hosté, kterými měli být premiér Andrej Babiš, ministři kultury, školství a pro místní rozvoj a také předsedkyně Asociace krajů. Ale přišli jejich zástupci (náměstci, příp. vedoucí odborů), kteří diskutovali se zástupci knihovnické obce na důležitá témata týkající se zejména financování knihoven a jejich aktivit, pojetí knihoven, jakožto vzdělávacích institucí, přípravy projektových výzev, do kterých by se knihovny mohly zapojit a také spolupráce mezi ministerstvy (zejména MŠMT a MK).
Pingback:7 postřehů z konference Kniha ve 21. století | Blog Knihovny ČZU