Každoročně vyráží několik zaměstnanců SICu na zkušenou do světa v rámci programu ERASMUS+ Staff Mobility. Já se tentokrát podívám do Belgie. 

Minulý rok jsem se podíval do Helsinek a načerpal spoustu inspirace pro svou knihovnickou práci. Letošní návštěva Belgie bude určitě také velmi zajímavá. Jedu se sem dozvědět více o organizaci fondu a zpřístupnění jak tištěných publikací, tak elektronických knih. Dalším lákadlem je zdejší vedení knihoven pomocí lean agile metodologie. Takové věci se vidí většinou spíše u softwarových firem, ale už jsem o pár implementacích v knihovnách slyšel. Jedna z dalších kratochvil v Belgii je najít restauraci, kde nedáte za jídlo 15 – 20 €. Ale dá se to. 🙂

První den jsme se podívali do kampusu Arteveldehogeschool Hoogport. Tenhle kampus je prý spíše pro zaměstnance. Hned na rozehřátí si nás vzaly do parády HR pracovnice a museli jsme mluvit. Tedy vlastně zpívat. Dostali jsme témata a měli vytvořit skupiny, které měly něco společného v rámci daného tématu. Pak jsme na toto téma měli najít písničku a ostatní měli hádat, copak to je za společnou věc. Celkem zábava. Když je člověk na takovéhle akci, je jasné, že bude celkem často mimo svou komfortní zónu. Už jsem se s tím smířil.

Následovala keynote přednáška Jana Masscheleina o vzdělávání. Jsem zvyklý na zajímavé keynote přednášky, ale tohle bylo tak hluboké a inspirující, že tomu měli udělat konferenci. Jan začal obecně o historii vzdělávání a kořenech z řeckého scholé = volný čas. Tzn. čas, kdy nejste produktivní, nepracujete. V této době bylo charakteristické, že studenti byli separovaní, dostávali všeobecné vzdělání a vzdělání bylo veřejné. V době průmyslové revoluce docházelo ke specializaci vzdělávání a normalizaci společnosti. Ve 20. století už se mluví o tzv. learning factory. Tedy, že se produkují lidé s konkrétním vzděláním pro práci s konkrétními stroji či konkrétní úkony. V současné době se toto úzké zaměření snaží řešit Evropská unie pomocí ECTS a kredity, které lze uznat mezinárodně. Ideálně si tedy student sám navolí, kde a co bude studovat. Nicméně Jan zároveň nastínil i ironii tohoto systému, který by měl připravovat studenty v 21. století na neustále se měnící trh a společnost. Instituce totiž budují své akreditace na několikaletých plánech a jejich vyhodnocování a zpětné vazbě. Nejedná se tedy o otevřené vzdělávání připravující na neznámou budoucnost, ale poněkud volnější naplňování konkrétních cílů v současnosti.

Po obědě následovala spíše debatní přednáška o tom, jak by měl vypadat knihovník ve 21. století. Tedy kompetenčně. Kompetence jako data management, znalost vědy, vzdělávání, práce s elektronickými zdroji, vstřícnost, sečtělost, kreativita a mnoho dalšího. Pro mnoho věcí není takový knihovník vybaven. Jedním příkladem může být vzdělávání. Snad jen ve Finsku je každý učící knihovník připraven speciálním kurzem pro učitele. Všude jinde učí knihovníci podle svého. (což neznamená, že nutně špatně) Navíc jsem se dozvěděl o kolegyni z Velké Británie, že je katalogizátorkou a píše básně. Ukázka výše. Docela neobvyklé spojení řekl bych. Nebo ne?

Poslední přednášku dal ředitel knihoven Arteveldehogeschool, Jan Van Hee. Tématem byl lean management. Zaujal mě slogan Shift happens. Potvrdil jsem si pár svých představ o tom, co je potřeba. Vedení projektů (Plan -> Do -> Act -> Check), jasné kompetence, otevřené prostředí, zahazování nepotřebných pravidel a neustálý cyklus zlepšování. Janův tým používá místo tradičních plánovaných sezení blog na Sharepointu, kde zveřejňují stav jednotlivých projektů. Tady jsem si uvědomil, že to je něco, co děláme i my. Ještě trochu zapracovat na metrikách a indikátorech pro naše klíčové služby a budeme Lean ready!

Den byl završen návštěvou místní historické radnice a malým banketem na naši počest. Promluvili i představitelé města, což je něco, na co nejsem u ERASMUS Staff weeků úplně zvyklý. Ale je vidět, že to v Gentu myslí s internacionalizací vážně.

Dočetli jste až sem? Fajn jako dárek máte tip na levnou restauraci v Gentu. Dneska Seli’s Noodlebar. Najedl jsem se za necelých 11 € a byl jsem spokojený. Navíc jsem objevil zajímavou věc. Když si v jakékoliv restauraci objednáte jídlo s sebou, zaplatíte třeba až o 1 € méně. A to se vyplatí!

Následující příspěvek – den druhý.