V minulých letech jsem pozorovala kolegy, jak vyjížděli na Erasmus+ školení a vraceli se z nich naprosto nadšení a motivovaní. Sama jsem si ale netroufala na některé přihlásit. Ale jak se říká „Nezkusíš, nevíš“. Letos jsem si ale tak nějak řekla, že to prostě zkusím! Velkou roli v mém rozhodování sehrála podpora a rády mých kolegů, vedoucího oddělení, ředitelky SIC a v neposlední řádě i mého přítele, který na Erasmus+ školení již byl a má s ním zkušenosti. Všem jim patří mé velké díky!

Musím se přiznat, že ze začátku jsem měla obavy, nebyla jsem si úplně jistá, jestli to chci udělat, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem se odhodlala, stalo to totiž za to!

Z bohaté nabídky nejrůznějších školení padla moje volba na Ekonomickou univerzitu v polských Katovicích. Ekonomická univerzita v Katovicích byla založena v roce 1937 a je největší a nejstarší obchodní školou ve Slezsku a také jednou z top univerzit v Polsku. Sjelo se nás na 24 účastníků a to nejen z Evropy – zastoupení byli také účastníci z Libanonu, Egyptu a Hongkongu. Někteří by možná řekli co v Katovicích? Ale já opravdu nelituji 🙂

Školení proběhlo v období 20. až 24. května. První den nás čekalo vzájemné seznámení se účastníků, prohlídka budov univerzity a rychlokurz polského jazyka. Velice mě zaujala budova Vědeckého informačního centra a akademické knihovny, která je společným projektem Slezské univerzity a Vysoké školy ekonomické v Katovicích. Cílem projektu byla výstavba a otevření moderní vědecké knihovny, která má splňovat standardy 21. století, a to z hlediska zpřístupnění informací nezbytných pro realizaci studijních programů na obou těchto vysokých školách, zkvalitňování výuky zvyšováním výzkumného potenciálu, zlepšení dostupnosti vědecké literatury v regionu, jakož i posílení role Slezské univerzity a Vysoké školy ekonomické v mezinárodních vědeckých vztazích.

Samotná náplň školení spočívala ve dvou hlavních tématech. První téma s názvem „Přijímaní rozmanitosti: mezinárodní spolupráce v globální vesnici“ zahrnovalo problematiku mezikulturní komunikaci, transakční model komunikace, styly a nástroje komunikace, rozdíly mezi individualistickou a kolektivistickou kulturou a Diltsův model neuro-logických úrovní. Nejvíc mě zaujal model neuro-logických úrovní, který můžeme představit jako pyramidu o šestí „patrech“. Robert Dilts, autor tohoto modelu, za účelem zkoumání vztahů mezi chováním člověka v rámci nějakého kontextu a vnitřních příčin strukturoval lidskou osobnost do hierarchického systému tzv. neuro-logických úrovní. Druhé téma „Všímavý mozek, smysluplný život“ se týkalo například následujících podtémat: Jak učinit stres vaším spojencem, Dýchání – jednoduchá cvičení pro obnovení přirozeného dýchání, Vědomé dýchání, K čemu může vést nesprávné dýchání, Chemie emocí a struktura lidského mozku, Všímavost – o čem to je, Jak používat všímavost v každodenním životě za účelem snížení úzkostí a napětí, atd. Nejvíce mě zaujal termín „mindfulness„, který lze přeložit jako „plné vědomí“ nebo také „všímavost„.  Pod všímavostí se rozumí duševní stav dosažený zaměřením vědomí na současný okamžik, přičemž klidně potvrzuje a přijímá své city, myšlenky a tělesné pocity. Používá se často jako terapeutická technika.

V každém případě byl pro mě tento pobyt jednoznačně přínosný a ráda bych, pokud to jen půjde, v budoucnu opět na nějaký jela. Z pobytu jsem si kromě nových informací, které využiji i ve své práci, odnesla i množství pracovních kontaktů, osobních zážitků a nových přátelství!

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•