Konference Future of Science Communication 2.0 navazovala na předchozí velmi úspěšný online ročník této konference. Programem nás provázela Kristine August, moderátorka konference. V první části jsme byli přivítání od Birte Fähnrich zástupkyně německého ministerstva vzdělání a výzkumu, následně Antonia Loprieno (All European Academies – ALLEA) a Markuse Weiißkopf (Wissendschaft im Dialog). Problém, který byl často skloňovaný v úvodních slovech byla tzv. infodemie, neboli rychlé šíření nepřesných i přesných informací o libovolném tématu. Máme na dosah publikace od nobelistů stejně, jako publikace podporující konspirační teorie. Jak máme ale rozeznat rozdíl? Je úkolem vědecké komunikace reagovat na infodemii? Pokud ano, jakým způsobem? Úvodní řečníci nás těmito otázkami uvedli do problematiky konference.
Impulse talk
Po přivítání následovaly tzv. Impulse talks, krátké prezentace na aktuální témata vědecké komunikace. První prezentaci nám představila prof. Erika Vlieghe, specialistka na infekční choroby a předsedkyně belgické skupiny expertů pro strategii řízení Covid-19 (GEMS). Erika nám prezentovala její cestu, jak se z jednoho interview stala předním komunikátorem pandemie Covid-19. Diskutovala záporné a kladné stránky komunikace vědy, předala nám to, co se v průběhu pandemie o vědecké komunikaci naučila. Podle Eriky by měla být vědecká komunikace na:
- nejlepších důkazech, které jsou dostupné (evidance-based)
- nezávislosti
- multidisciplinaritě (je ale nutné, aby panovala shoda nad vyjádřenou radou)
- transparentnosti a dosahu napříč celou populací – použití vhodných médii, prvků visuální komunikace apod.
Na závěr Erika ještě zdůraznila, že je vhodné všechny rady (především pro politiky) zveřejňovat v psané podobě. Jedině tak je možné zachovat transparentnost a pravdivost informací.
Následovala prezentace od italského sociologa Massimiano Bucchi s názvem „Distrustful and Misinformed? Ideological Stereotypes of Citizens in Science Communication“. Massimiano představil vědecký náhled na vědeckou komunikaci, na její vnímání od občanů. V jeho prezentaci se také zabýval problematikou desinformací, misinformací a malinformací. Massimiano vidí hlavní výzvu především ve zlepšení kvality vědecké komunikace – odkazoval přitom na svůj článek „Rethinking science communication as the social conversation around science“. Massimiano také zmínil, že je potřeba posílit experty v oblasti vědecké komunikace a to se neobejde bez finanční podpory na národní i institucionální úrovni. Massimiano představil výsledky výzkumu vědecké komunikace na praktickém příkladu vnímání očkování proti Covidu-19 v Itálii (pokud byste si chtěli přečíst více, doporučuji jeho článek „Public Perception of COVID-19 Vaccination in Italy: The Role of Trust and Experts’ Communication“).
Poslední přednáška ze série „Impulse Talks“ byla přednáška od Uwe Steger z Univerzity v Innsbrucku. Přednáška se zaměřovala více na praktický pohled na vědeckou komunikaci a to především proto, že Uwe je vedoucí oddělení pro styk s veřejností.
Workshop – Fake News & Disinformation and the Consequences for the Science-(Communication)-Community
Po přednáškové části následovala série workshopů. Já jsem si vybrala workshop zaměřený na fake-news a dezinformace a jejich následky pro vědeckou komunikaci. Workshop vedla Birte Fähnrich. V průběhu workshopu jsme diskutovali možnosti, jak vědecká komunikace může pomoci při boji proti misinformacím, dezinformacím a malinformací.
Nepřímo jsme tak navazovali na report ALLEA, který popisuje aktuální situaci v této oblasti – Fact or Fake? Tackling Science Disinformation. Výsledky workshopu jsme na závěr sdíleli s ostatními.
Na závěr tipy z konference
Na závěr přidám ještě jeden praktický tip z konference a to sice použití Jamboard od Google. Je to online nástěnka, kam je možné zapisovat nejrůznější poznámky, nápady apod. Dříve už jsem se setkala s obdobným nástrojem Padlet, ale Jamboard jsem viděla poprvé.