European Summer School for Scientometrics (ESSS) již od roku 2010 nabízí intenzivní týdenní školení, které si klade za cíl představit účastníkům nejmodernější scientometrické metody a ukazatele. Každoročně se na tomto školení řeší témata, která kombinují základní znalosti v oboru scientometrie s aktuálními trendy. Scientometrie a bibliometrie mě zajímá z profesních důvodů (jsem knihovnice), ale i ze studijních důvodů (je to jedna z metod mé disertace). Proto jsem neváhala a na ESSS se přihlásila, jak jen to bylo možné. Díky podpoře fondu zahraničních cest od Asociace knihoven vysokých škol bylo zajištěno financování letní školy, a tak nic nebránilo tomu, abych se ESSS zúčastnila. 

Jedenáctý ročník European Summer School for Scientometrics (ESSS) se konal poslední zářijový týden. Původní plán byl vydat se do slunného Španělska, ale jako všechny cestovatelské plány za poslední dva roky, i tento překazila pandemie Covid-19. Letní škola se tak odehrála online v prostředí Zoom. Přednášky byly doplněny o materiály na e-learningové platformě.

Co bylo na programu?

Program byl sestaven z teoretických a praktických bloků – dopolední část byla většinou věnována přednáškám odborníků z celé Evropy. Odpolední část už byla tvořena praktickými ukázkami, cvičeními a skupinovou prací.

Pondělní program zahájil Wolfgang Glänze, věhlasný scientometrik, profesor z Leuvenské univerzity, šéfredaktor časopisu Scientometrics. Jeho první přednáška se zabývala úvodem do bibliometrických datových zdrojů. Představil nám klasické bibliometrické zdroje – Web of Science, Scopus či Google Scholar. Následovala přednáška od Juana Gorraize, který nám představil alternativní zdroje pro bibliometrii (např. MathSciNet, SciFinder, či ArXiv). Zajímavá byla také část o pilotní projektech – jako je třeba CiteseerX. Další přednáška byla věnovaná Google Scholar. Taje a zákoutí použití Google Scholaru nám do detailů představil Nicolas Robinson-Garcia. V dopoledním programu následovala přednáška Stephana Stahlschmida o kvalitě dat v bibliometrických databázích a také přednáška Stephana Gauche o tvorbě rešeršního dotazu. Odpolední část programu byla věnována základní práci s Web of Science (vyhledávání dat na základě rešeršního dotazu).

Úterní program začal představením scientometrických ukazatelů od Sybille Hinze. Následovala přednáška o důležitosti otevřené vědy v bibliometrickém výzkumu, kterou vedla Isabella Peters. Poslední přednáškou dopoledního programu byla přednáška Nicolase Robinson-Garcia, který ji věnoval altmetrikám. Jeho přednáška je dostupná na Zenodu. Odpolední část se věnovala pokročilejším metodám vyhledávání ve Web of Science a také analýze výsledků.

Třetí den, středa, byla ve znamení pokročilejších scientometrických metod. Dopolední program začal dr. Stephan Gauch, který nám představil klasifikace, které jsou používané ve scientometrii. Představil nám klasifikace jednotlivých oborů, organizací, jednotlivých vydavatelů/časopisů. Musím přiznat, že tato přednáška mi dala zabrat a pořádně mi zamotala hlavu – proč existuje tolik klasifikací?! Myslím, že to vhodně vystihuje následující obrázek – Danteho devět kruhů pekla scientometrické klasifikace 😀

Následovala další přednáška Wolfganga Glänze, která se zabývala normalizací databází pro účely citačních analýz. I tato přednáška patřila k těm náročnějším. Osobně jsem do detailu nepochopila, jak takovou normalizaci databází prakticky provést, nicméně je to něco, na co je dobré si dát pozor. Další dvě přednášky se věnovaly metrikám časopisům – jak problematickému impakt faktoru, tak i alternativním možnostem (např. Eigenfactoru, SNIP). Program byl doplněn o přednášku od Elsevieru o SciVal.

Odpolední program byl tentokrát skupinovou aktivitou, kdy jsme pracovali s daty staženými v úterý a v pondělí. Na programu byla hlubší analýza výstupů, které byly vydané v režimu Open Access.

Čtvrteční program zahájil Bart Thijs s přednáškou o analýze sociálních sítí (Network analysis), představil nám především základní teoretické koncepty. Následovala přednáška o analýze vědecké spolupráce, přednášena Wolfgangem Glänzem. Odpoledne zazněly ještě přednášky od Dimensions (představení možností pro scientometrii a propojení s BigQuery od Google).

Program cvičení byl pro mě ve čtvrtek nejzajímavější. Učili jsme se totiž používat igraph, balíček pro analýzu sociálních sítí do Rstudia. Bohužel jsme se ale kvůli nedostatečnému času nedostali dál než za základní použití tohoto balíčku.

Poslední den ESSS byl zaměřen na integraci dat. Upřímně – mé vnímání po týdnu u online letní školy už nebylo to samé co v pondělí. Co mi ale z pátečního programu utkvělo, je přednáška od Ursuly Ulrych a Juana Gorraize z univerzity ve Vídni. Podle prezentace i podle webových stránek je knihovna vídeňské univerzity excelentní v bibliometrickém servisu, který poskytuje, a může být dobrým příkladem českým knihovnám. V odpolední části probíhala prezentace výsledků analýz ze cvičení vybraných účastníků, především těch, co usilovali o získání kreditů.

Závěrem

Mé očekávání od ESSS bylo, že se dozvím základní teorie z oboru scientometrie, ale také to, že se tyto teoretické znalosti naučím převést do praxe. Toto očekávání bylo naplněno jen z části. Náplň odpoledních cvičení byla poměrně jednoduchá – vlastně jen čtvrteční cvičení zaměřené na igraph bylo pro mě nové a přínosné (bohužel jsme se zdrželi samotnou instalací Rstudia a jeho balíčků…). Dopolední přednáškové části byly z teoretického pohledu bohaté. Nicméně bych uvítala, kdyby se nás přednášející snažili více zapojit do konverzace a nebyla to jen přednáška výkladového typu. Do jisté míry i online prostředí nepřispělo. Věřím, že pokud bychom se sešli face-to-face, moje dojmy z ESSS by byly jistě mnohem lepší. Co se mi na ESSS velmi líbilo, byl připravený e-learningový modul a dostupnost všech materiálů.

Velice děkuji Fondu podpory zahraničních cest Asociace knihoven vysokých škol a také vedení Knihovny ČZU za možnost se ESSS zúčastnit.